TAK A TAK NA TAKTILNÍ KNIHU
TAK A TAK NA TAKTILNÍ KNIHU, DRUHÉ VYDÁNÍ
TACTUS.cz
Vydáno s podporou Nadačního fondu ČRo
z veřejné sbírky Světluška
Praha 2012
TAK A TAK NA TAKILNÍ KNÍŽKU
Terezie Kochová
Milí čtenáři,
tento text vzešel ze zkušenosti soutěží tvůrců hmatových knížek. Shromažďuje podněty pro další práce, pro příští autory dalších hmatových knížek. V žádném případě si nečiní nároky být úplným a vyčerpávajícím návodem, jak tvořit hmatové ilustrace. Reflektuje hodnocení odborné poroty soutěže, jakož i návštěvníků výstav, kde byla soutěžní díla představena. Má přispět všem, kteří se chtějí pustit do práce a vytvořit další hmatové knihy.
První vydání vyšlo v roce 2008, po prvním ročníku české soutě že Tactus.cz 2007. Protože celý náklad byl rozebrán, nabízíme nyní – s nepatrnými úpravami – druhé vydání.
SLOVO ÚVODEM
Obrázky vytvořené pro hmatové prohlížení mají v mnohém smě ru jiná kritéria než ilustrace určené pro zrak. Nemůžeme se rozhodně domnívat, že jednoduše „zrakový“ obrázek převedeme do hmatové podoby. Často to není nejen možné, ale ani vyhovující. Vytvoříte-li hmatovou ilustraci, doporučujeme vám jednoduchý pokus: požá dejte několik lidí, aby si ji prohlédlo rukama. Bude jen ku prospěchu věci, pokud se vám podaří oslovit jak nevidomé čtenáře (nejlépe nevidomé od narození i později osleplé), tak i vidící laiky i odborní ky – pochopitelně s klapkami na očích, děti i dospělé. Rádi bychom podotkli, že vidící čtenář se při hmatovém prohlížení nevidomému může přiblížit, ovšem rozhodně je při hodnocení taktilního zážitku ovlivněn svojí předchozí zrakovou zkušeností.
HMATOVÉ ROZLIŠENÍ
Hmatová ilustrace musí být srozumitelná, rozeznatelná. Tím není myšleno to, že je obrázek čitelný při samostatném hmatovém pro hlížení. Např. u naučných knížek má posunout čtenáře dále, a tak se předpokládá doprovodné mluvené nebo čtené slovo, výklad učitele apod. Pro nejmenší čtenáře je ovšem složitý obrázek plný detailů příliš náročný, zde platí, že méně znamená více. Na druhou stranu je třeba odhadnout správnou míru náročnosti: budeme-li se domnívat, že pro nevidomé se hodí jen nejjednodušší tvary, zbytečně, mnohdy nesmyslně, vyřadíme ze hry mnoho způsobů, jak lze pomocí obráz ků rozšiřovat obzory, poznávat svět a užít si umění.
PŘEHLEDNOST
Dbejme na to, aby zobrazený objekt dostatečně kontrastoval s pozadím, čehož můžeme docílit použitím vysokého reliéfu, rozdíl ných materiálů a povrchů. Velice důležitá je přehlednost obrázku, rozlišitelnost, kde jeden objekt končí a jiný začíná. Důležité je správ né využití plochy, aby umožnila hmatovou orientaci na stránce kníž ky. Např. vazba knihy nebo nedostatečný odstup textu od obrázku může překážet prohlížení. A naopak využití jen malé části plochy je někdy zbytečné a podceňuje možnosti nevidomého čtenáře.
ZPŮSOB ZOBRAZENÍ
Je třeba hledat vhodný způsob zobrazení. Někdy je užitečné ob jekty k zobrazení zjednodušit, jindy je naopak přínosné zachovat množství detailních prvků. Je třeba přihlédnout k mnoha skutečnos tem: komu je ilustrace určena, k čemu slouží apod. Jinak bude vypa dat obrázek pro nejmladší děti, jinak pro dospělé milovníky umění a zase úplně jinak obrázek didaktický – znázorňující např. elektrický obvod nebo pohyb planet sluneční soustavy.
HMATOVÁ ČITELNOST OBRÁZKU
Neposuzujme hmatové obrázky zrakem: zejména u dětských knížek se dá říci, že materiál má přednost před tvarem. Použijeme- -li v pohádkové knížce na obrázek vlka chlupatou látku, na každé stránce dítě ihned vlka objeví, i když bude znázorněn pokaždé v jiné poloze. Přesná, tvarově výstižná vlčí tlama vystřižená např. z tvrdé ho kartonu tak nemusí přinést lepší výsledek. Autíčko charakterizuje mnohem spíše hladký nebo lakovaný materiál než pryž či vlnitý pa pír apod.
VELIKOST A HMOTNOST
Zvolme optimální velikost stránek v knížce, velikost obrázku i jeho detailu. U knížek např. z dětské beletrie je obrázek velikosti A3 pro dětské ručky „neuhmatatelný“, a proto nevhodný: těžké knížky dítě sotva vůbec unese. Didaktické knížky velkých velikostí a hmot ností lze také těžko přenášet ve školní tašce apod. Naopak miniaturní detaily jsou mnohdy velice zajímavé pro zrakové vnímání, pro hmat jsou však nerozlišitelné, a proto zcela nevhodné. Výjimkou je zvětšený detail, kde je podtomto statný poznávací aspekt. V případě pomůže informace o měřítku zvětšení.
VOLBA MATERIÁLU
Při tvorbě hmatové ilustrace lze použít nejrůznější materiály, např. karton (hladký, vlnitý, promačkávaný, …), textilie, pryž, igelit, umělé materiály, kůži, koženku, kov, plech, dřevo, korek, přírodniny, šňůrky, korálky, knoflíky, tvary prefabrikované i ručně tvarované, ke ramické prvky, skutečné předměty, barvy, které zanechávají hmato vou stopu atd. atd. Vynalézavosti se v tomto směru meze rozhodně nekladou.
PŘÍRODNINY
Použití přírodních materiálů je jistě velmi názorné, má však také svá úskalí. Drolící se písek, rozpadávající se obilné klasy nebo např. měkké přírodniny (stejně tak jako textilní materiály), které při lepe ní ztvrdnou, nerovnoměrně prosáknou lepidlem nebo se lámou, opravdu dobře neposlouží. Naproti tomu oblý kamínek nebo písek zašitý v kapsičce může být pro hmat velice příjemný.
VÝŠKA RELIÉFU
Velmi důležitá je dostatečná výška reliéfu. Technika slepotisku např. může hmatovou čitelnost významně snížit či zcela znemožnit, ačkoliv obrázek vytvořený tímto způsobem bývá pro zrakové vnímá ní velmi efektní. Na druhé straně zbytečně vysoký reliéf může působit amatérsky i neesteticky, a to jak pro hmatové, tak i zrakové vnímání.
TRVANLIVOST
Velice důležitým kritériem při tvorbě knížky je trvanlivost prove dení. Ne každý silnější karton se zde hodí, např. krabicový karton sice poskytuje dostatečně vysoký reliéf, je ovšem nevhodný, pro tože se velmi brzy rozvrstvuje. Při použití vlnitého kartonu je třeba zabezpečit obrázek proti znehodnocení slisováním. Pomůže např. zpevnění lepidlem odspodu, vytvoření reliéfního rámečku po okra jích stránek s ilustrací apod. Hmatové prohlížení není statické, vždy předpokládá pohyb po obrázku. Zrakem můžeme vnímat více charakteristik najednou, což jediný dotyk rozhodně neumožní. Hmatem je nutné po obrázku opakovaně „cestovat“, což přináší vysoké nároky na pevnost a trvanlivost ilustrace. Totéž se týká také vazby. Nabízí se zde celá škála možností, od kroužkové vazby přes šitý či lepený hřbet až po různá leporela, sklá dačky atd. Je zcela nezbytné, aby knížka držela pevně pohromadě, také příp. dílky k manipulaci musí být pevně uloženy, např. v naši tých kapsičkách, vlepených krabičkách apod. Počítejme zde opět s opakovaným hmatovým prohlížením: vyvarujme se prvků, které se snadno lámou, opotřebovávají a ničí. Trvanlivost pomůže zvýšit uložení knihy v pevné krabici. Velikost krabice ovšem musí být taková, aby v ní nepřebýval volný prostor a kniha tak byla uvnitř zajištěna proti posunu a pohybu při manipu laci. Zbytečně veliké krabice kromě toho potřebují zbytečně velký prostor pro skladování.
PŘIPEVNĚNÍ
Trvanlivost díla ovlivníme nejen správnou volbou materiálu, ale také vhodným připevněním znázorněných objektů. Je třeba dbát na to, aby přilepené prvky dobře držely, a to i při opakovaném hmato vém prohlížení. Zde je třeba použít správný druh lepidla a postupo vat podle návodu výrobce. Tak např. u disperzních druhů lepidel je nezbytné zatížení, u Chemoprenu je nutné natřít obě styčné plochy a lepidlo nechat dostatečně dlouho zavadnout, než se plochy spojí. Důležitá je čistota provedení, příp. vyteklé zaschlé lepidlo je ne jen neestetické, ale také může být při hmatovém prohlížení považo váno za detail obrázku. Některá lepidla lze odstranit ředidlem. Pro připevnění velmi dobře poslouží kvalitní oboustranná lepicí páska; kromě toho, že drží velmi dobře, lepí rovnoměrně, nezpůso bí – oproti lepidlu – zamazání obrázku, přilepené materiály neztratí měkkost. Některé materiály s lepidlem na pásce reagují a rozleptají se, proto je třeba pásku předem na konkrétním materiálu vyzkoušet. Protože lepidlo na pásce časem vysychá, zdaleka nejtrvanlivěj ším způsobem připevnění je přišití. V tomto případě je třeba zakrýt spodní nit, nejlépe podšít či podlepit celou stránku. Oboustrannou lepicí pásku, a zejména přišití bychom mezi ostat ními způsoby rádi vyzdvihli, patří skutečně k těm nejosvědčenějším možnostem připevnění hmatových prvků. Zcela nevhodné jsou tavící pistolky, sice se s nimi pracuje relativ ně jednoduše, ovšem prvky takto připevněné odpadávají velmi záhy.
MANIPULACE
Ne všechny části obrázku musí být dokonale připevněné. Naopak manipulační prvky bývají velice oblíbené a zvyšují atraktivitu knížky. I tady ovšem platí, že části obrázku se rozhodně nesmí při manipu laci odlepovat či odpadávat. Zvláště u dětských knížek je možnost manipulace velmi cenná. Knížky jistě nemají plnit jen poznávací funkci, mají čtenáře určitě také pobavit a dobře naladit.
ZVUKOVÉ PRVKY
Dalším zpestřením díla mohou být zvukové efekty. Čtenáři oce ní nejrůznější zvuky jako je např. pískání, drnkání, přesýpání, zvoně ní atd. atd. Knížky se zvukovými prvky jsou zejména dětmi velice vy hledávané.
OBLÉ TVARY
Zmiňme se zde o použití kulatých či oblých tvarů: sledujeme-li amatérský obrázek očima, nezabýváme se přesností vystřiženého kolečka. Při hmatovém prohlížení může ovšem nepatrný „zub“, nepřesnost v „kulatosti“ vystřiženého tvaru zhoršit poznávací i estetické vnímání ilustrace. Aby kolečka byla skutečně kulatá, je lépe je vyseknout průbojníkem nebo koupit hotové tvary či použít např. víčko či jiný opravdu kulatý předmět.
NÁMĚT
Zmiňme se také o námětu knížky; zde bude možná prospěšná analogie z oblasti taktilních (pro hmat určených) stolních her: Naše zkušenost říká, že pokud se začátečník pustí do této práce, uvažu je, která ze známých her by se k adaptaci do hmatové podoby nej lépe hodila. Nejčastěji se rozhodne pro pexeso či domino. Dalo by se říci, že amatérsky vyrobených druhů pexesa a domina je téměř stejné množství jako druhů všech ostatních her. Při volbě námětu knížky popusťme uzdu své fantazii: čím větší škála nápadů, tím lépe. Nenechme se zbytečně svázat a neredukujme témata ke zpracování (Červených Karkulek už je několik…). Platí to stejně tak u převzatého námětu jako u vlastní tvorby. Co se týká didaktických knížek, učebnic, přehledů, encyklopedií apod., zde platí, že pro použití v praxi je prospěšnější zpracovat malé téma důkladně, než např. z každé kapitoly kousek. Pak bude vaše práce použitelná pro zpestření školní výuky, kdy se učitel může opřít o pečlivě připravený celek. Obtížně použitelná je kniha, kdy je den obrázek se hodí na začátku školního roku, jiný za měsíc; nebo kniha o zvířatech, z nichž dvě jsou domácí, dvě ze ZOO a další pat ří mezi vyhynulé tvory. Kniha má posloužit jako doplnění či rozšíření určitého uceleného tématu. Jistě, na druhé straně některé náměty mohou být cenné v tom, že „jen“ naznačují směr a snaží se přispět k rozšíření náhledu na způsob hmatového ztvárňování ilustrací k naučné a didaktické literatuře.
TEXT
Pan Louis Braille nebyl první, kdo se přikláněl k bodovému písmu pro nevidomé. Genialita jeho návrhu, který je dnes rozšířen po svě tě, je mj. také v tom, že přizpůsobil velikost písma velikosti hmato vého pole bříška prstu. Braillovo písmo má svoji standardní velikost, rozestupy mezi reliéfními body či písmeny, výšku bodů. Braill prove dený jiným způsobem (vyšíváním, korálky apod.) je buď zcela neči telný nebo je čitelnost natolik pracná, že písmo ztrácí svůj význam. Doporučujeme použití soutisku Braillova písma a černotisku. V rodině či třídě mohou tak knížku číst vidící i nevidomí čtenáři, po užití obojího písma je příspěvkem k vzájemné komunikaci mezi dět mi, rodinnými příslušníky, spolužáky apod. Černotisk je nejlépe přizpůsobit také slabozrakým čtenářům, proto nejvíce vyhovuje zvětšené bezpatkové netučné písmo tištěné černou barvou na kontrastním, nejlépe bílém či jasně žlutém pod kladu. Knížky s nejjednoduššími obrázky pro nejmenší čtenáře jistě ne musí vůbec obsahovat text nebo mohou obsahovat jen jednotlivá slova, někdy i jen čísla stránek. Jakékoliv setkání s Braillovým písmem má pro malé nevidomé dítě motivační hodnotu. Analogicky černotiskový text v běžných leporelech také není primárně určen dětem ke čtení. Spíše je připravuje na to, co se jednou budou učit.
SOULAD
Podle věku a určení knížky je na místě sladit formu a obsah tex tu, náročnost textu a náročnost ilustrace, rozsah knížky. Dílo pro nej mladší čtenáře nemůže mít 50 stránek nebo např. obsahovat sou stavu cizích slov, na druhou stranu knížka encyklopedického typu pro gymnazisty asi nebude doprovázena batolecím slovníkem.
UMĚLECKÝ DOJEM
V neposlední řadě je třeba při tvorbě hmatové knížky dbát nejen na zachování tyflografických pravidel, ale také umožnit nevidomé mu i vidícímu čtenáři umělecký zážitek. Materiály pro hmatové pro hlížení mají být nejen rozlišitelné, ale také příjemné na dotek, vybí zející k dalšímu prohlížení.
Díla mají být přitažlivá nejen z hlediska hmatového, ale i zrakové ho. Bylo by jistě ochuzením použít např. u kartonu jen hnědošedou barvu. Nejen specializované obchody s výtvarnými potřebami, ale často i běžná papírnictví nabízejí pestrou škálu barev, tvarů apod. Hmatové knížky rozhodně nemají budit dojem, že nezáleží na jejich estetickém provedení. Navíc použití dostatečně barevných a kontrastních materiálů umožňuje zrakové prohlížení také slabozrakým čtenářům.
Všechna kritéria výše popsaná jsou samozřejmě relativní a musí být vnímána v souvislostech. V žádném případě bychom nechtě li, aby působila svazujícím dojmem a omezovala kreativitu tvůrců. Např. umělecký záměr ilustrace se může s těmito pravidly zcela roz cházet. Doporučujeme proto autorům vyhledat odborníky, kteří by je při tvorbě provázeli, povzbuzovali i upozorňovali na úskalí hma tového ztvárnění.
Děkujeme vám všem, kteří se do tvorby pustíte, a těšíme se na vaše díla.
Všechny zájemce zveme k účasti v soutěži tvůrců hmatových knížek.
Veškeré informace na www.tactus.wz.cz.
Na projektu spolupracují:
Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR, o.s. tereziekochova@seznam.cz
Raná péče EDA, o.p.s.
vachuler@volny.cz
Sdružení Hapestetika, o.p.s.
jamaj@volny.cz
Grafická úprava:
Jarka Janíčková
